Kdo jsem

19. listopadu 2017 v 13:07
Jsem pěna na moři co se rozplývá.
Jsem ostříží zrak co se rád dívá.
Jsem ticho, když venku bouře fičí.
Jsem hurikán, co pevné hrabdy ničí.
Jsem smrt, ač nemám masku smrti.
Jsem pochybnost, která ti tvé sny drtí.
Nejsem nic, jen jezero klidu.
Trpící, snášící žal a bídu.

Přicházím s hořící duší a doufám, že vás nezapálí. Někam přijít musím. Tolik pocitů mám a kam je svěřit? Jen sobě a papíru. Papíru - a vám. Možná chci jen trochu pochopení. Vlídné pohlazení. Se svou snahou se nezničit jdu ničit vás. Tak mi prosím odpusťe a vstupte do tohoto světa krás.

Vaše Tabitha


Je mi málo - jenom šestnáct.
Nejsem člověk, ani elf. Možná něco mezi tím. Skoro-pohádková bytost.
Sním a básním téměř denně.
Rudé vlasy v barvě krve.
Ničím výjmečná, jen plnou hubou keců.
Trochu dekadentní, možná trochu krásná.
Občas ztracená.
Postrádající serióznost, ještě skoro dítě.
Tak prosím buďte milí, snadno uteču.
Také ráda jím.
A spím.
Piji sypané čaje za svetel svíček a hudby, při které vás zamrazí.
Sbohem, drazí.
 


Komentáře

1 s-perom s-perom | E-mail | Web | 19. listopadu 2017 v 14:58 | Reagovat

Wow, úplne si si ma získala, veľmi krásne si sa vyjadrila ako pomocou poézie tak aj prózy! Práve si si získala pravidelného návštevníka.

2 Ella Ella | Web | 19. listopadu 2017 v 20:42 | Reagovat

Krásně napsané

3 Tabitha Tabitha | 19. listopadu 2017 v 22:48 | Reagovat

[1]:Tak To mě těší :) Jen doufám, že při té pravidelnosti zůstanu, když už jsem se k tomu dokopala :D

[2]: Děkuji mnohokrát :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama