Paní poezie

Ticho

22. listopadu 2017 v 22:32 | Tabitha
Jednou tak po ránu (nebo snad z večera)
Seděla v kaluži, řičela, brečela
To se tak smáčela v krvi své prolité
Bez střechy nad hlavou, peníze propité

Jednou tak z večera (nebo snad po ránu)
Plna své neřesti prožila nirvánu
Ta celá odřená a mokrém triku
Ječela, skučela, to bylo křiku!

 
 

Reklama